Třebeničan 6

 Co se asi v našich mediích nedovíte o dopisu Miloše Zemana k současnému problému změny volebních podmínek....  A až dojde v desátém měsíci skutečně na ústavní krizi a bude se hledat viník - vzpomeňte si. Viníci se budou hledat totiž všude jinde, než tam kde to vzniklo.

_______________________________________________________________________________________

 

Prezident republiky zaslal dopis Ústavnímu soudu

 

1. února 2021

 

Vážený pane předsedo, vážení soudci Ústavního soudu České republiky, dovolte mi, abych se na Vás obrátil jako amicus curiae a zejména jako hlava státu odpovědná za ústavní stabilitu České republiky.

 

V současnosti probíhá u Ústavního soudu řízení Pl. ÚS 44/17 týkající se zrušení části zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon"). Předně bych chtěl upozornit, že jako prezident republiky jsem si vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuji.

 

V situaci, kdy výše podaný návrh skupiny senátorů byl podán k Ústavnímu soudu před více jak třemi roky, považuji v nynější situaci, kdy jsem rozhodl o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny a kontrasignované rozhodnutí bylo již publikováno ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2020 pod č. 611/2020, za ústavně nezodpovědné zasahovat do probíhajícího volebního procesu. V důsledku vyhlášení termínu voleb započala v souladu s volebním zákonem volební kampaň a již byly provedeny některé úkony související s organizací voleb jako takových (např. Státní volební komise již vylosovala volební kraj, kterému budou připočteny hlasy občanů ČR ze zahraničí; jsou pevně fixovány volební okrsky).

 

Nicméně to nejpodstatnější, co rozhodování ve výše uvedeném řízení může znamenat, je destabilizace ústavního systému České republiky. V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR a tudíž by musela být nalezena shoda jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení. Pokud nebude rozhodnuto Parlamentem České republiky o volebních krajích, v případě jejich zrušení v právě probíhajícím řízení před Ústavním soudem, pak se volby nebudou moci uskutečnit v již vyhlášeném termínu 8. - 9. 10. 2021, ani v souladu s ústavním pravidlem zakotveným v čl. 17 Ústavy ČR, podle kterého se volby do Poslanecké sněmovny konají ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny.

 

V takové situaci dojde ke dni 21. 10. 2021 k zániku mandátů všech poslanců v souladu s čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. V situaci zániku mandátů všech poslanců v důsledku uplynutí volebního období nepřechází na Senát Parlamentu České republiky pravomoc přijmout formou zákonného opatření Senátu novelu volebního zákona, protože toto výslovně zapovídá čl. 33 odst. 2 Ústavy ČR. V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny.

 

V této situaci, Bůh chraň, aby k ní nedošlo, by se ovšem Česká republika ocitla v neřešitelné ústavní krizi. Jako nejvyšší ústavní činitel mám povinnost ochraňovat stabilitu ústavního systému a upozorňovat a popisovat rizika, kdy k její distorzi může dojít i v důsledku rozhodování jiných ústavních orgánů. Odpovědnost za ústavní stabilitu České republiky mají všechny ústavní orgány, Ústavní soud nevyjímaje. Má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji, aby byla s to naplnit očekávání a měla předpokládaný užitek. V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení Pl. ÚS 44/17 po dobu více jak tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud.

 

Pokud by byla napadená ustanovení volebního zákona vskutku protiústavní a nepanovala o této otázce žádná pochybnost, pak bych předpokládal, že Ústavní soud uvedená ustanovení zruší v průběhu volebního období tak, aby poskytl Parlamentu České republiky prostor pro nalezení vhodného ústavního řešení. V situaci, kdy by k takové situaci došlo několik měsíců před volbami v již probíhající volební kampani a ustavování volebních koalic, lze předpokládat, že nalezení takové dohody nad volebním systémem se bude blížit limitně nule. Tímto dopisem apeluji na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a jež mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení.

 

Jak píše Sallustius, každý kdo má být soudcem ve sporné věci, by se měl oprostit od nenávisti, přátelství, hněvu či slitování. Pevně věřím, že Vaše rozhodování bude vedeno pouze a jedině myšlenkou nejlepšího přesvědčení o zachování stabilního ústavního systému České republiky i do budoucna.

 

 

S pozdravem Miloš Zeman

 

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

 

Ústavní svévoli se neustupuje, pane prezidente, pane premiére

 

VIP blogy známých osobností Vaše Věc (parlamentnilisty.cz) 4.2.2021 11:20

 

Již včera jsem označil nález Ústavního soudu, jímž se ruší část volebního zákona za kombinaci taškařice a politického hochštaplerství. Nález působí jako taškařice v tom, že cílem mělo být postihnout kdysi zcela dominantní ANO, ale s vývojem času a zejména vytvořením nadějných koalic dříve slaboučké strany se v koalicích takřka rovnají dosud vítězícímu ANO, takže zrušení d´Hondtova systému by poškodilo nebo mohlo poškodit ANO, Piráty + STAN či koalici SPOLU podobně jako ANO.

Nepochybně původním cílem pravicových senátorů STAN + TOP 09 před třemi léty bylo, aby po říjnových volbách byl Babiš poražen. Zatímco při nezměněném volebním zákonu jsem stoicky počítal, že první Piráti + STAN a koalice Spolu spolehlivě dosáhnou nadpoloviční většinu, teď by nepochybně v souhrnu ztratili 20-30 mandátů. To ovšem platí v situaci, že se volby budou konat.

A tu je má výzva k prezidentovi republiky. Podle Čl. 59 odst. 2 Ústavy slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Svým nálezem Ústavní soud, jak správně poukazují i disidentská prohlášení 4 odvážných soudců, porušil zásadní kontury právního státu. Především tytéž otázky, které již jednou byly řešeny a posuzovány, a dokonce týmiž soudci, tj. Pavlem Rychetským a v té či oné podobě i soudcem Filipem, otočil o 180 % stupňů a to, co přes dvacet let bylo nezpochybněným pravidlem náhle označily jako protiústavní. Navíc zjevně vědomě tak učinil v době, kdy se již rozběhla volební kampaň a proti této ústavní svévoli nemají ostatní nejvyšší ústavní orgány obrany.

Předchozí vyhraněné a nenávistné verbální útoky předsedy Ústavního soudu na prezidenta republiky i premiéra vlády zcela zjevně svědčí o tom, že byl a je ve věci předpojatý a byl v projednání věci vyloučen.

Ústava nepočítá s tím, že se může domáhat práva na odpor ústavní orgán, protože její tvůrci, a měl jsem kdysi čest k nim patřit, ani v nejhorším snu nepředpokládali, že hlavním zdrojem porušování Ústavy bude Ústavní soud ČR. Není nejmenších pochyb o tom, a velice precisně se o tom zmínil v dnešním komentáři šéfredaktor deníku Dnes Jaroslav Plesl, že zásah Ústavního soudu pod předsednictvím stejného předsedy v roce 2009 zrušil volby, které měl s přehledem vyhrát Jiří Paroubek a dodává: Byla to obrovská nespravedlnost a mimořádně nevhodný zásah do vývoje české politické scény.

Obdobným způsobem postupuje Pavel Rychetský a spol. i nyní. Zůstává otázka co dál. Kde jsou hranice rozhodování Ústavního soudu ještě přípustné a kdy nikoliv. A koho může zavazovat nález Ústavního soudu, který bezdůvodně mění zásadní a platné názory po desítky let? Obecně platí zásada, že nelze měnit právní hodnocení, pokud se zásadně nezměnily okolnosti, které je vyvolaly. V ničem se nezměnily podmínky oproti situaci před dvaceti lety a argumentace tehdejšího podporovatele Rychetského tedy platí.

Nuže jsou ústavní soudci beztrestní? Mohou si dle libovůle měnit názory, jak jim to politicky vyhovuje? Soudím, že nemohou a obecné principy spravedlnosti i trestních norem platí i pro ně. Nejsou to nadlidi.

Zjevná neodůvodněnost změny právního názoru, která zásadně ovlivňuje chod státu, navíc uskutečněná v situaci nouzového stavu a vyhlášení voleb, ke kterým se zákon vztahuje, by měla být posouzena minimálně jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1, 2 c) trestního zákoníku. To je jedna stránka věci. Ale co dál?

Nuže soudce zpravodaj vtipkoval ohledně praxe Nejvyššího soudu v USA, jak zasahoval či nezasahoval do volebního boje. A je to dobrý příklad. Z amerických dějin si nejvíce vážím F.D. Roosevelta a nepochybně si jej svého času museli vážit sami Američané, protože byl více než dvakrát zvoleným americkým prezidentem a nesporně zejména spolu – taková je historická realita – se Stalinem, zbavili lidstvo nacismu.

Ale v čem mě jako právníka imponuje, to byl jeho boj proti Nejvyššímu soudu v etapě New Dealu, kdy mu Nejvyšší soud rušil jeden sociální zákon za druhým. Roosevelt ale nebyl bačkora, jak se stalo až trapným zvykem u nás, kdy každý politik žblebtne: respektuji nález, byť se mi to nelíbí… Roosevelt se bránil novými a v podstatě shodnými návrhy a když bylo ještě hůř tlačil na výměnu soudců či jejich doplnění.

Je jistě právem Ústavního soudu něco zrušit, ale je-li výsledkem rozhodnutí odporující celosvětovým obecným pravidlům právního státu, pak nemůže být povinnost respektovat názor Ústavního soudu i ohledně toho, jak má zákonodárný sbor rozhodnout. Je plně zcela v rámci jeho volné právní úvahy, jak se rozhodne. A tady bych bral i v úvahu motivy Pavla Rychetského: Chce politicky likvidovat Zemana a Babiše a nepochybně se chce s pomocí dnešní opozice stát prezidentem. Navíc, je to dle mne kriminálník, který žongluje s právem, jak chce podle svých aktuálních představ.

Prezident i předseda vlády by udělal nejlépe, kdyby: 1, se oba sešli s představiteli KSČM a SPD a navrhli jim po dvou zástupcích ve vládě.

2, poté by vláda měla podat demisi a z logiky věci, prezident by stávajícího premiéra měl požádat o dočasné řízení vlády…

3, KSČM a SPD by nenapomohli dovršení ústavního převratu změnou volebního zákona

4, uplynulo by volební období, zůstala by zde pověřená vláda obohacená o dva členy SPD a KSČM

5, neexistuje způsob odvolání takové vlády prostřednictvím Sněmovny, Senát nemá žádné pravomoci, protože Sněmovna nebyla rozpuštěna,

5, Vláda by ihned začala pracovat na novém volebním zákoně, tak aby se mohly konat volby nejpozději tři měsíce před skončením volebního období prezidenta Zemana.

Já vím, je to divočina. Ale podrobit se totalitě Ústavního soudu, to si snad český národ nezaslouží.

Jiří Vyvadil

 

Další články - Jiří Vyvadil, VIP blogy - Jiří Vyvadil Vědět, co v politice nastane, mě baví...

 

Komentáře Petr Sedláček - 4.2.2021 14:47. Analýza hodna člověka, co patří k těm, kteří ještě umí přemýšlet. Navrhované řešení je překvapivé, neotřelé, na pohled ba i šokující. Chybné je ovšem v tom, že realizace vyžaduje, aby jeho aktéři "měli koule". A tu se obávám, že takových nebude :-(

 

Petr Reichel - 4.2.2021 12:43. Skvělý analytik podává skvělý návod.