Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potulky rájem

25. 9. 2020

POTULKY RÁJEM

28.08.2012 22:52

 PROLOG

Všechny následující texty i básně vznikly mezi mým šestnáctým a osmnáctým rokem. S velmi malými úpravami, zejména krácením, jsem je zařadil do své vzpomínkové knihy Návraty.

 

              zasl.umělec František Hora : České středohoří

Ve stínu ráje

Víte vy vůbec, že ráj přeci jen existuje? Neříkejte, že ne. Každý z nás má přeci nějaký ten svůj ráj. A proto je každý z nás tak trochu věřící. Kdyby bylo Bohem vše krásné, co je kolem nás, byl by ze mne ten nejortodoxnější věřící na světě. Chci tímto jen dokázat, že ráj skutečně je. Že existuje. Můj, možná, že i váš malý ráj, kam se uchylujete, který vzýváte a na který vzpomínáte.

Jeli jste někdy malou lokálkou z Lovosic směrem na Most? Jestli ne, tak nasedněte. Až vyjedete z  města a zbavíte se nepříjemně vyschlého vzduchu, nasáklého prachem a pachem chemičky, až přejedete silnici a vjedete doprostřed polí a květů, otevřte okno. Ovane vás teplý závan jara a jakási těžká vůně. To voní stráně a zahrady a nahoře na zvlněných ladech voní rozkvétající jabloně a žluté trsy hlaváčku.Ani se nestačíte vynadívat kolem a vystupujete. Neuvítá vás ale nic zvláštního. Jen malé a tiché provinční městečko. 

A přeci tu něco zvláštního je. Je to neviditelné, nedefinovatelné a je to všude kolem vás. Prostupuje to celou vaší bytostí, dýchá to na vás z ulice, ze vzduchu. A vy, lidé z města, unavení prací a každodenním shonem, otevíráte najednou všechny póry těla a napínáte všechny smysly, abyste toto nedefinovatelné kouzlo zachytili. A pak vyrazíte vzhůru. Na Košťálov, Kozihorky, na Skalku, na Oltařík. Budete procházet krajinou a dýchat těžkou vůni jara.

Pochopitelně nemusí být vše tak ideální, jak tady líčím. Může vás přitom zastihnout déšť, kdo ví? V tom případě si asi sednete do Radnice na pivo, nebo na kávu a budete trpělivě čekat, až přestane. Můžete se přitom dívat na dešťové kapky, stékající po okenním skle a poslouchat při tom rozhovor místních fotbalových odborníků o tom, jak dopadne letošní liga. Nic zvláštního. Tak, jako všude. Jen s malou krajovou obměnou.Přestalo pršet. Vycházíte ven. Ze vzduchu zmizela ta těžká omamná vůně, po které až hlava bolela. Vzduch je prosycen jarní vláhou a vůní slunce, vůní tisíců květů na svazích kopců a rozkvetlými lady. A člověk, brouzdající se tím krásným, rozkvetlým jarem mezi kopci a vesničkami na jejich úbočích, má určitě pocit sváteční. A rád by řekl, nebo napsal něco velkého a krásného. Ale protože ne každý je spisovatelem, sedne si někam do vesnické hospůdky, dá si turka a napíše dopis, nebo alespoň lístek. Že sluníčko svítí, že ho bolí nohy a že je tu přeci jen ráj na zemi.

Třebenice 1960  /psáno v 16 letech/

Jan Zelenka

Potulky Rájem :: Okno do světa

Víte vy vůbec, že ráj přeci jen existuje? Každý z nás má přeci nějaký ten svůj ráj. A proto je každý z nás tak trochu věřící.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář