Třebeničan 6

Nazrává čas na změnu ústavy

Kdo je podle vás vlastně vítězem letošních voleb?

V krajských volbách to jsou určitě Piráti (+88 mandátů) a SPD (+33 mandátů), pokud počítáme nárůst jejich zástupců oproti posledním volbám v roce 2016.

Zcela propadly ČSSD (-97 mandátů) a KSČM (-73 mandátů), které nejvíce ze všech ztratily a sklízejí tak plody své práce v koaliční vládě. Své voliče nemohly přesvědčit o čistotě svých záměrů, když vstoupily do vlády s oligarchou.

Vítězné ANO si polepšilo (+2 mandáty), a stalo se s počtem 178 absolutním vítězem, co se týká počtu mandátů, které ve volbách získalo. Co z toho mají? Zmar! Dostanou se v mnoha místech do opozice. Koalice se šikuje i z těch, kteří předvedli největší propadák v našich novodobých dějinách. Andrej Babiš volá po změně: »vítěz bere vše«.

Ano, tak to mnohde funguje. Byla by změna ústavy přínosem, nebo jen dalším zhoršením situace?

Záleží na tom, jak bychom Ústavu pojali. Zda by se nám podařil kočkopes (v tom jsme mnohdy nepřekonatelní), nebo bychom byli schopni přijmout například zcela jiné uspořádání řízení státu, jako je například ve Švýcarsku.

Možná, že vítězství voleb do Senátu, kde zvítězilo právě STAN, by k tomu mohlo být předzvěstí. Lidé dali i při tak nízké účasti najevo, že největší důvěra je právě v komunální politiky.

Švýcarská ústava považuje »kantony« za základ státu, především s jejich samosprávou, všeobecným referendem.

 

Švýcarská ústava zajišťuje co?

Že se hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, jinak se domnívám, že se jedná o trestný čin, pokud by tomu bylo jinak. Že se stát nedá tak jednoduše zadlužovat nezodpovědnými politiky. Že jsou daně stanoveny ústavou a vláda si je nemůže měnit podle potřeby, jak se jí zlíbí, aby mohla »utrácet« mnohdy na nesmyslných dotacích.

Taková ústava vytváří pro své občany dlouhodobě prosperující ekonomiku a především jistotu v právní stát, účast občana na řízení a také povinnost občanů chodit k volbám.

Přinesly volby alespoň něco kladného?

Když to shrneme, tak se s posledními volbami v ČR »chválíme«, že byla vysoká účast. Voleb do krajských zastupitelstev se zúčastnilo cca 2 769 000 voličů, což je 37,95 %. K volbám nepřišlo a nevolilo přes 4 528 000 voličů, tj. více než 60 %. Volby nás bez mála stály 500 mil. Kč. Výsledek voleb hovoří za vše. Je nutné se bavit o změně ústavy, a to zásadním způsobem.

Tolik k volbám, teď z jiného soudku. Kdo pravidelně sleduje stránky Institutu Aleny Vitáskové (IAV), jistě zaznamenal vaše razantní vyjádření Tři ze sta. Můžete ho připomenout i těm, kteří se k němu nedostali?

Z rudoarmějců, mužů narozených v Sovětském svazu mezi léty 1922-1924, kteří bojovali za naši svobodu, za osvobození od nacismu, přežili válku jen tři ze sta. Většina sovětských občanů přišla o členy svých rodin. Žádná rodina nebyla ušetřena ztrát. Byly vyhlazeny rodiny, celé vesnice, města. Jen tři ze sta dvacetiletých chlapců se dožili konce druhé světové války. Těch devadesát sedm ze sta (97 %) se konce války nedožilo. Z milionu dvacetiletých chlapců se dožilo konce války pouhých třicet tisíc kluků.

Statisíce, možná miliony těchto kluků padly. Zemřeli v tak útlém věku, přestože tak moc chtěli žít. Měli před sebou celý život, který je přece nádherný. Chtěli žít, bavit se, milovat, studovat, mít děti, rodinu, pracovat, smát se, radovat, zpívat, tančit. Nic z toho však nezažili, padli, zemřeli ve dvaceti, za vlast, za naši svobodu.

Marně na ně matky, babičky, manželky, dcery, synové, milé čekali. Co slz bylo a je i po těch 75 letech prolito. Zemřeli mladí, krásní, plní života, který nemohli prožít, byl jim ukraden nacismem, fašismem, válkou, nenávistí, lidskou zlobou, chamtivostí. Miliony mrtvých, kteří si zaslouží naši úctu a tichou vzpomínku.

Musím přiznat, že tato čísla jsou pro mne novinkou… Nejčernější scénáře však naznačují, že podobná situace může nastat znovu…

Nepřipusťme, aby se něco obdobného opakovalo! Nepřipusťme, aby nenávist mezi lidmi dostávala stále silnější impulz, bůhví v čím zájmu. Nedovolme, aby takoví Kolářové, Hřibové v lokajském rouchu dostali příležitost k přepisování dějin, aby vyráběli nenávist a spory mezi lidmi, nepřátelství mezi národy. Nakonec budou umírat zase a jen a jen naše děti, naši synové a dcery…

A tím se zase vracíme do současnosti. Na webu IAV jsem četl i vaše vyjádření ke »kauze Navalnyj«. Proč by se Putin chtěl zbavit Navalného? V zahraniční politice moc doma nejsem, můžete to vysvětlit podrobněji?

Co se skrývá? Kdo se skrývá? I tak může být hodnocena situace kolem ruského opozičního politika, bloggera A. Navalného. Na první otázku se budu snažit odpovědět, na tu druhou si budete muset odpovědět sami.

Energetická soběstačnost, stejně jako její ekonomická dostupnost jsou jedním z ukazatelů hospodářské prosperity, konkurenceschopnosti, či životní úrovně občanů dané země. Evropská unie, jako jedna z ekonomicky nejvyspělejších seskupení na světě, dělá jednu chybu za druhou. Anebo to jsou »promýšlené« kroky ku prospěchu…! Zde je na místě otázka: Koho? V jakém zájmu jsou tyto kroky prováděny? Věří ještě občané jednotlivých států EU, že tyto kroky jsou činěny s úmyslem zajištění prosperity a životní úrovně obyvatel jednotlivých zemí EU?

Kam tím míříte?

Masivní přechod na dotovanou »zelenou energii«, zastavení jaderných, uhelných elektráren a nyní snad i znesnadnění dovozu zemního plynu z Ruska. Dlouhodobý boj o projekt téměř dokončeného tranzitního plynovodu do Evropy Nord Stream se snaží někdo brzdit, nejlépe úplně zastavit. Proč je takový zájem na zastavení dodávek zemního plynu, neopomenutelného média pro zajištění bezpečných dodávek energií nejen pro domácnosti, ale především firmy? Vše probíhá v době, kdy se zásadně mění energetický mix v jednotlivých zemích EU, a to v souladu s jednotnou evropskou energetickou politikou. Do jaké míry jsou firmy podnikající v zemích EU konkurence schopné na světovém trhu, když tvorba ceny jejich produktů je rovněž odvislá od cen energií?

Jak to je s cenou a bezpečností dodávek energií pro občany zemí EU, jak prudce roste v těchto zemích energetická chudoba? Kdo z občanů si bude moci v krátké budoucnosti dovolit tolik potřebné energie pro svoji domácnost, aby neupadl do energetické chudoby? Nestane se energie luxusem a bude určena jen pro bohaté? To jsou otázky, které se občanům »moc neříkají«, to by přece neměli vědět!

Tak jsme si na chvíli vyměnili role, ale já na to odpovědět neumím… Kam to může vést?

Dlouhotrvající »útoky« na Rusko, vybízející k sankcím, embargu vůči této velmoci. Velmocí, která vlastní nejen nerostného bohatství, rezervoáry pitné vody, energetické zdroje, jako je například zemní plyn a ropa. To vše potřebuje Evropa pro své hospodářství, průmysl, energetickou politiku. Pokud se Evropa připravuje a realizuje bezhlavě (bez řádných vyhodnocení dosavadních kroků) přechod na nové energetické zdroje, nutně potřebuje alespoň v době přechodného období zemní plyn, jako prvek stabilizace a bezpečnosti dodávek energií nejen pro hospodářství, ale především pro obyvatelstvo.

O to méně lze pochopit právě ze strany západních mocností, EU nevyjímaje, nenávistné útoky vůči Rusku s pravděpodobným cílem zpřetrhat nejen hospodářské a obchodní, ale i diplomatické styky.

Jak jinak je možné nazvat jeden z posledních útoků, tzv. kauza Navalnyj, která by mohla rozjitřit lidské city? Otázkou zůstává, proč by se chtěl Putin zbavit takové opozice, jako je blogger Navalnyj? Takovou opozici si rozumný vůdce bude chovat jako ve »vatičce«. Nebo si snad někdo myslí, že Putin není rozumný vůdce? To snad nemůže napadnout ani jeho největší nepřátele, a to dokonce ve chvíli jejich deliria.

Stále více podivných otázek… Navalnyj byl »odcestován« do Německa. Jaká je vlastně jeho role?

Kancléřka Merklová se postavila hrdinně k »záchraně« Navalného. Škoda, že neměla stejný postoj k pronásledování politiků např. v Katalánsku a neposkytla všem ochranu.

Vezměme v úvahu jen část »podivností«, které v případě Navalného může sledovat i laik: Rusko na přání příbuzných převezlo Navalného do Německa, bezodkladně, jakmile to jeho zdravotní stav dovolil…

Podivuhodné načasování Německa, prohlášení z nejvyšších míst o připravenosti přijmout bloggera na léčení v Německu, za účasti bundeswehru a specializovaných vozidel…

Ruští odborníci předali zdravotní dokumentaci a byli připraveni s německými kolegy spolupracovat…

Vláda SRN údajně kategoricky spolupráci odmítla a zvolila jinou cestu…

Berlín zvolil »diplomacii« – obviňování ruské vlády z údajného otrávení občana Ruska…

Euroatlantičtí spojenci a EU požadují »mezinárodní vyšetřování« pod záštitou Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)…

Na rozdíl od ruských toxikologů lékaři v Charité zjistili u ruského bloggera inhibitory cholinesterázy a prohlásili, že byl otráven…

Operativní zapojení německých vojenských chemiků z mnichovského ústavu farmakologie a toxikologie bundeswehru se závěrem o zasažení A. Navalného otravnou látkou ze skupiny »novičoků«…

Nepřipravuje se náhodou »konstrukce obvinění« Ruska z porušení Úmluvy o chemických zbraních (CWC)? Nebo jen další sankce…?

Jde o Navalného, nebo jde »mimo jiné« o Nord Stream?

Pokud se budeme věnovat podrobně celému ději kolem »akce Navalnyj«, nezbude nám ani »pár kapek novičoku«. To, co z celého nařčení zbude, je pouze a jen »pár kapek hořkosti«. Zbývá nám k zamyšlení, zda útoky na Rusko nejsou jen skrytým zájmem dostat se k jeho nerostnému bohatství a navíc porobit státy Evropy. Vyřadit EU z postavení nejvyspělejšího seskupení na světě.

Energie, její dostupnost, bezpečnost dodávek, přijatelná cena nejen pro firmy, ale i pro občany. Pokud se podaří zmařit dodávky zemního plynu z Ruska v rozsahu, jak Evropa potřebuje, pokud se podaří znepřátelit Evropu s Ruskem, tak jeden z hráčů na světovém trhu vypadne.

Vítězem v tomto nepřátelském tažení rozhodně nebude skomírající Evropská unie. Proces rozpadu EU je v chodu. Velká Británie patřila mezi politicky a ekonomicky nejvýznamnější státy EU. Odchod Velké Británie z EU je katastrofální prohra strůjců dosavadní politiky EU. Je to důkaz, že stávající vůdcové EU nejsou schopni sebereflexe, nápravy a návratu ke kořenům. Velká Británie dala svým odchodem najevo, že hodlá bránit národní zájmy, zájmy svých občanů a evropské hodnoty.

Závěrem si položme otázku: Kdo budou vítězové v této historické epoše?

Zbyšek KUPSKÝ