Sklizeň bytových družstev
Sklizeň bytových družstev
Stanislav Křeček 23.7.2007
Jistě daleko široko se bude rozléhat nářek představitelů bytových družstev nad novým legislativním návrhem poslankyně Horníkové (ODS), která navrhuje takovou změnu obchodního zákoníku a zákona o vlastnictví bytů, která by umožnila, aby dosavadní člen bytového družstva, který z družstva vystoupí, dostal do vlastnictví byt, jehož je družstevním nájemcem, nebo mu cena bytu byla vyplacena v tržních cenách a nikoliv pouhý „družstevní podíl“, jako je tomu dosud.
Není samozřejmě vůbec jisté, zda takový návrh má vůbec šanci, aby byl v Poslanecké sněmovně, a zejména v Senátu přijat, ale rozhodně jde o pokus, který reaguje na současnou situaci. Bytová družstva prostě sklízí bouři, kterou zasely větříkem arogance vůči svým členům přehlížením jejich práv, korupcí při zadávání zakázek na opravy domovního fondu a neprůhledným hospodařením, se kterými se dnes a denně každý, kdo se v této oblasti jakkoliv pohybuje, setkává. Jistě – jsou bytová družstva, která řádně hospodaří k potěše a radosti svých členů v domech, ve kterých je radost bydlet, a kde se za náklady zajišťující vše potřebné platí zlomek ceny, která dnes tvoří tzv. regulované nájemné považované stále mnohými za okrádání pronajímatelů. Ale to je jiná kapitola. Takových družstev se návrhy poslankyně Horníkové nepříznivě nedotknou – proč by někdo vystupoval z bytového družstva, kde jsou lidé spokojeni?
Ačkoliv máme již od r. 1995 zákon, který ukládá bytovým družstvům převádět do osobního vlastnictví byty každému družstevníkovi, který o to požádá, dodnes se tak pro odpor bytových družstev nestalo. Lze to pochopit: vlastníci by jistě nepřipustili, aby opravy a rekonstrukce v domě prováděla firma „spřátelená“ s panem místopředsedou družstva za předraženou cenu, krytou bankovním úvěrem, který družstevníci budou muset tak jako tak ze svého zaplatit. Vlastníci by našli účinnější prostředky obrany proti předsedovi družstva, který si družstevní peníze vybírá pro svoji potřebu, který volné byty „přiděluje“ svým příbuzným, který zásadně nevyúčtovává placení zálohy atd.atd. Vlastníci by jistě neviděli žádný důvod pro placení početného aparátu družstva, o jehož náplni práce nemají žádnou povědomost. A nemluvte mi o „družstevní demokracii“, o tom, že máme kontrolní komise, představenstvo, volby, atd. atd. Zeptejte se družstevníků…
Poslanec Kvapil (KDU-ČSL) vyjádřil k návrhu odmítavé stanovisko. Prý nejsme v transformačním období, kdy takové radikální změny měly své místo. Jistě, ale představitelé bytových družstev se často chovají tak, jako by k žádné transformaci poměrů u nás ani nedošlo. Kde máme kontrolní družstva, jako je tomu v Rakousku, která mají povinnost a právo hospodaření bytových družstev kontrolovat? K čemu je obyčejným družstevníkům Svaz bytových družstev, který vůči družstvům nemá žádnou pravomoc a jednotlivým družstevníkům žádnou ochranu poskytnout nemůže?
A pokud jde o tržní cenu? Vždy jsem se podivoval nad judikaturou Nejvyššího soudu ČR, která vycházela z toho, že při vypořádání členství v družstvu, ať již dědici při úmrtí družstevníka nebo při rozvodu manželství družstevníků, musí ten, komu připadne byt, a který nadále zůstává členem družstva, vyplatit tomu druhému nikoliv „družstevní podíl“, tj. několik tisícikorun, ale podíl z tržní hodnoty bytu, tedy statisíce. Můj podiv vycházel z toho, že na takové platby lidé prostě nemají, a tak po rozvodu byt připadne ne matce s dětmi, kteří jej potřebují, ale bývalému manželovi, který jej ihned „prodá“ (vlastně převede práva a povinnosti k družstvu na jiného zájemce) a je tak schopen polovinu tržní ceny zaplatit. Za takovou částku si ovšem bývalá manželka byt nepořídí…Že by takové rozhodování soudů mělo něco společného se spravedlností, o tom vážně pochybuji. Ale proč by družstva při vypořádání měla platit jen onen zanedbatelný „družstevní podíl“, ale družstevníci mezi sebou tržní hodnotu bytu?
Kromě představitelů bytových družstev ovšem má návrh poslankyně Horníkové zásadního nepřítele, o kterém ona ovšem zatím vůbec netuší, a tím je neuvěřitelný návrh místopředsedy vlády Čunka (KDU-ČSL), který se mu podařilo zatím prosadit do návrhu Občanského zákoníku, totiž návrh na výpověď nájemci bytu kdykoliv bez jakéhokoliv důvodu. To se ovšem vztahuje i na družstevníky. A tak pokud někdo bude chtít vystoupit z bytového družstva, snadno s ním zatočíme: dostane výpověď z bytu bez důvodu, z družstva jej ovšem nevyloučíme – museli bychom mu platit – a byt také nedostane, neboť z něho má výpověď. Naše bytové právo zkrátka čekají veselé časy
blog.aktualne.cz/blogy/stanislav-krecek.php
