Sklizeň bytových družstev II.
Sklizeň bytových družstev II
Stanislav Křeček 1.8.2007
Když jsem zde před krátkým časem psal o „sklizni bytových družstev“ v souvislosti s návrhem na novelu obchodního zákoníku, která by umožnila členům těchto družstev získat byt nebo jeho tržní cenu v případě, že z družstva vystoupí, měl jsem na mysli „sklizeň“ (kdo seje vítr, sklízí bouři) vyvolanou hospodařením některých bytových družstev a chováním některých jejich představitelů vůči družstevníkům. Ne všem se mé názory zamlouvaly (a nemám zde na mysli hulvátská monstra z řad některých majitelů domů), neboť někteří mají za to, že družstevní forma bydlení je stále hodnotou, kterou stojí za to kultivovat. Jistě, souhlasím, ale podle mého názoru tomu bude jen a pouze tehdy, až členové bytových družstev budou mít o mnoho více práv a vlivu na vedení, chování a řízení družstva, než je tomu dnes.
Rád bych zde popsal klasický případ, který je pro současnou situaci bytových družstev téměř učebnicový. Bytové družstvo N. 1..9 – 1..1 v Praze 6. Předseda družstva je podnikatel ve stavebnictví. Na veškeré opravy je zásadně „vybrána“ jeho nebo spřátelená firma, práce jsou neuvěřitelně předraženy. Nabídky stavebních firem, nabízejících provedení prací za mnohem nižší cenu, jsou odmítnuty. Práce jsou prováděny nekvalitně, do opravené střechy zatéká, reklamace se táhnou bezvýsledně již několik let – jak by také ne, když představitel reklamujícího zákazníka je současně dodavatelem….V současné době se za 16 milionů Kč „opravují“ balkony, které ovšem žádnou opravu nepotřebovaly, ocelové zábradlí těchto balkonů je odřezáváno a nahrazeno jiným ocelovým zábradlím…
To však zdaleka není vše. U banky, ve které na vedoucí funkci pracuje předsedova dcera, si družstvo vzalo mnohamilionový úvěr, který nebyl zapotřebí. V domě se proslýchá, že smlouva s bankou obsahuje ujednání o propadnutí domu jako zástavy bance i v případě, že se plátce – tedy bytové družstvo – např. zpozdí se splátkou úvěru. Což lze samozřejmě snadno zařídit, dům připadne jako zástava bance a bude následně prodán zájemci, např. panu předsedovi. Ale to jsou jen jistě plané drby: smlouvu s bankou nikdo z družstevníků dosud neviděl…
Jistě je na místě otázka, proč družstevníci tento stav trpí, proč jednoduše nesvolají členskou schůzi a předsedu nevymění. Ale každý, kdo bydlí v družstevním domě, zná na tuto otázku odpověď: část lidí dění v domě nezajímá a starají se jen o svůj byt, část je přesvědčena, že pan předseda to myslí s družstvem dobře (to si družstevníci říčanského bytového družstva Kavčí skála mysleli také, a dneska jejich byty správce konkursní podstaty prodává v dražbě), a ti, kteří chtějí něco změnit, nemají většinu. Odejít však zatím nemohou a shora uvedená novela obchodního zákoníku je jejich jedinou nadějí. Snad se to povede….
